22.7.2010 Čtvrtek
Trip: Nugget City, Yukon, Canada – Liard River Hot Springs, British Columbia,Canada
Ujeto dnes: 176 Km (215km – rozdíl přejezd štěrkové cety)
Ujeto celkem: 1517 Km
Teplota: 16 – 24°
Počasí: zataženo, odpoledne polojasno
Terén: kopce hore dole
Vítr: jižní – odpoledne bezvětří
Projeté státy: Alaska, Yukon Territory, British Columbia
Cesta podél jezera Watson Lake nás nečekaně cvičila nahorua dolů celé dopoledne. Civilizace žádná a tak jsme dělali jen velmi krátké přestávky. Banány k svačině jsme doplnovali jahodami a malinami, které hojně rostou podél cesty. Vzdálená panoramata hor se pomalu približovala. Po výšvihu na zastávku v Contact Creek jsme narazili na štěrkovou cestu, která se díky bezohledným kamionům nedala bez újmy kol a zdraví překonat. Zavolali jsme satelitem klukům do caravanu a popojeli o několik kilometrů před Coal River. Posunuli jsme proto cíl cesty až do Liard River Hot Springs. Byla to dobrá volba. Brodit se ve štěrku na silničce a polykat oblaka neprůhledného prachu nedávalo smysl. Naplánované kilometry na kole jsme díky prodloužení trasy nakonec ujeli. Měli jsme štěstí na zvířata a kromě hezkého medvěda černého, jsme vyfotili i několik stád bizonů. Jak se dalo tušit z názvu, RV park Hot Springs, nám kromě servisu ke caravanu, poskytl ještě parádní relax v podobě koupelí v horkých pramenech. Hodně nám to pomohlo. V přírodním koupališti v lese, se z nitra Země hrne voda kolem 60-80°C, která se mísí s horským potůčkem v několika jezírcích. Tam je možno se pomalu vařit, podle toho v jaké části jezírka se nacházíte. Nakonec jsme skončili všichni pod splavem a masírovali si horkým proudem všechny oudy i záda. Na závěr dne jsem zadul na fujaru a šel brzy spát.
Tohle nás bohužel posunulo o kus dál.
…Tohle bylo lepší….
21.7.2010 Středa
Trip: Teslin,Yukon Territory, Canada – Nugget City, Yukon Territory,Canada
Ujeto dnes: 229 Km
Ujeto celkem: 1341 Km
Teplota: dopoledne 18°C odpoledne 20-25°C
Počasí: zataženo, odpoledne polojasno
Terén: kopce hore dole, hore hore
Vítr: ráno jižní – odpoledne mírný severní
Projeté státy: Alaska, Yukon Territory, British Colombia
Ráno nám to nijak zvlášť nejelo. Foukal protivítr a tak jsme se protrápili až do Continental Divide, kde jsme měli asi po 110 km sraz s Tomem a Otou. Continental Divide znamená rozvodí kontinentu. Z toho je patrné, že to byla horská prémie. Nakonec jsme měli slušný čas a chuť bojovat dál. Kluci se mezi tím pokoušeli (preventivně bez prádla – viz Oto) dostihnout jako stopaři medvěda a vyfotit ho. Odvážně přebrodili řeku. Medvědice však nejspíš zahlédla nahého Otu a okamžitě prchla… Po té alespoň ulovili fotku Tetřívka Kanadského.
My jsme měli větší štěstí i neštěstí. Štěstí v tom, že jsem měl možnost poprvé v životě vidět velkého rosomáka. (asi na 20m) Byl velký asi metr a měl velmi dlouhý huňatý ocas. Celkově měřil asi 160 cm a štrádoval si to, snad 5 metrů, před několika auty v protisměru, která musela zastavit. Pavel jel první, jel celkem rychle, poslouchal Led Zeppelin a když byl od něj asi 30 metrů, rosomák klidným krokem přešpacíroval cestu. Smůla byla v tom, že měl Pavel, snad vlivem předešlého skvělého cyklistického výkonu, spadlé rolety a nepochopitelně ho vůbec neviděl. Já jsem neměl foťák a tak jsem jen marně volat a pískal na Pavla , ať fotí….ale prostě nic. Možná měli štěstí oba, protože by případný střet nedopadl dobře.
Odpoledne jsme měli báječnou formu a lehký větřík v zádech. Díky tomu jsme i u slušného převýšení udrželi odpolední průměr dobře nad 30 km/h (asi 32-33)., Nastoupali jsme cca 1850m.Z dnešních 229 km mám dobrý pocit.
RV Park v Nugget City sice nabízí možnost rýzování zlata, ale já se na to nechystám. Uvidíme zdali se zítra odhodlají Pat a Mat…
Koupel o předešlém večeru.
Oscilujeme na hranici Yukonu a Britské Columbie.
Ota chytá stopu medvěda a vlastně jakékoliv dobrodružství…
….. i navzdory překážkám.
Tetřívek Kanadský
Rosomák. Foto: zdroj Web. Mohli jsme mít podobnou, škoda.
20.7.2010 Úterý
Trip: White Horse, Yukon Territory, Canada – za Teslin,Yukon Territory, Canada
Ujeto dnes: 186 Km
Ujeto celkem: 1112 Km
Teplota: dopoledne 12-18°C odpoledne 20-27°C
Počasí: jasno
Terén: kopce hore dole
Vítr: čerstvý jižní – protivítr
Dopoledne se nám jelo dobře. Jen do té doby, než opět technika selhala. Tentokrát jsem však nemohl čekat na podporu a na šmajdavém kole jsem dojížděl 20km do zastávky po 124km. Kluci byli ještě daleko ve Whitehorse a jakmile jsme na 20 vteřin zastavili, nebo zpomalili pod 15 km/h, měli jsme ihned chumel komárů na sobě. Zariskoval jsem a vyšlo to. Mohlo to dopadnout totální destrukcí kola a pádem, ale kolo s osmou nakonec vydrželo. O povolené čelisti brzd se zničil plášť, ale nemuseli jsme měnit plán cesty. Dopajdali jsme se do Johnsons Crossing ve 14hod a dali si oběd. Mezi tím přijeli kluci s caravanem. Vyměnil jsem kolo a švihali jsme dál do cíle.
Bylo fajn , že jsme se mohli domluvit po telefonu i z divočiny. Mobily nám v kanadě nefungují, jelikož mají jiný systém a navíc není nikde signál. Letos jsem ale zajistil satelitní iridium a tak jsme v případě nouze na signálu kdekoliv na světě.
Campujeme u krásného jezera Teslin Lake, asi 12 km za městem Teslin. Večer jsem zadul na fujaru a přilálal sousedy k družnému hovoru. Dozvěděli jsme se pár informací o rozdílném přístupu Canadské policie ke campování mimo oficiální RV Parky, pujčili jsme si nářadí, dali jim ochutnat slivovici a prohovořili….
Mezi tím jsme já i Pavel opravovali kola. Času je krutě málo a tak jsem i s webem ve skluzu. Je tady wi-fi, ale tak pomalá, že to na obrázky zase není. Pokusím se….
Teslin Lake na západ.
Teslin Lake na Východ.
19.7.2010 Pondělí
Trip: Destruction Bay, Yukon Territory, Canada – White Horse, Yukon Territory, Canada
Ujeto dnes: 222 Km
Ujeto celkem: 928 Km
Teplota: dopoledne 12-18°C odpoledne 20-29°C
Počasí: jasno
Terén: kopce hore dole
Vítr: jižní, odpoledne severozápadní
Dnešní den byl plný zvratů. Vyrazili jsme podél jezera a cesta se vlnila jako včera. Pavel dnes předvedl heroický výkon, jelikož s minimální podporou ujel 222km. Jeli jsme společně jen ráno. Po řadě dní v těžkém terénu selhala technika a praskl mi za jízdy zadní drát (špice). Zadní kolo se zkroutilo do 8 a nevešlo se mezi brzdové čelisti. Náhradní díly, špice i celé náhradní kolo bylo zatím ještě ztraceno ve víru letecké dopravy. Nejbližší cykloshop je ve Whitehorse a tak jsme tam vyrazili a Pavla nechali se sprayem na medvědy na trase. Kombinovali jsme různé varianty servisu a úterního vyzvednutí ztraceného kola. Vypadalo to bledě, jelikož jsme mohli zbytečně ztratit den až dva.
První jsme zamířili na letiště a k našemu překvapení kolo dorazilo asi 5 minut po našem příchodu do letištní haly. (tedy o den dříve než avizoval supervizor Condor Air). Zamířili jsme do města a na cykloshop jsme narazili taky ihned. Měli dokonce servis a tak jsme opravu dohodli do zítřejšího dopoledne. Tomáš s Otou ho ráno vyzvednou a my můžeme jet. Pavel mezi tím dojel naprosto přehřátý téměř až do White Horse. Večer jsem ještě vyrazil s Otou na kole, abych dohnal ten morální deficit najetých kilometrů. Mám radost, že jsme prakticky nenabrali ztrátu. Na fotofrafie dnes nebyl čas, ale zítra se pokusím Vám nějaké hezké záběry ze Saint Elias připravit.
Je to sůl, není to sůl??? …. Není to sůl! Neshodli jsme se.
Jeden z velikánů Saint Elias Mountain.
18.7.2010 Neděle
Trip: Beaver Creek, Yukon Territory, Canada – Destruction Bay, Yukon Territory, Canada
Ujeto dnes: 186 Km
Ujeto celkem: 706 Km
Teplota: dopoledne 20°C ; odpoledne 23-27°C
Počasí: jasno
Terén: kopce hore dole, štěrková cesta nebo hrubý povrch….
Vítr: čerstvý jižní
Zatím nejtěžsí den. Alfa a omega je povrch. Protivítr zamrzí a bere sil, ale špatná cesta dělá největší problémy. Kola dostávají strašně zabrat a hlavně při sjezdech mám obavu, že karbon nevydrží. hlava se po pár hodinách motá, jelikož je to jako den strávený na vibrační desce… Všechno ostatní je fantastické. Jedeme podél překrásného pohoří Saint Elias a díky dobrému počasí můžeme obdivovat téměř všechny velikány tohoto pohoří. Vévodí mu Mt.Logan 5959m (nejvyšší hora Canady) a Mt.Saint Elias 5489m. http://cs.wikipedia.org/wiki/Mount_Logan . Tomáš s Otou nám dnes museli udelat dvě přestávky, protože více než 100km nebyla žádná civilizace. Dokonce i babka, která ještě loni provozovala benzinku u White River měla zatlučené okna a zavřeno, asi definitivně… Ota konečně viděl medvěda. Byla to medvědice s medvíďaty. Naštěstí nebyla agresivní a tak mohl pořídit celkem fajn fotky. Na dálku u jezera jsme viděli obrovského losa s parožím, ale fotka s ohledem na vzdálenost asi nebude stát za nic. Po včerejším trefném Deadman Lake jsme dnes ukončili trasu celkem rozbití v Destruction Bay nedaleko 30km dlouhého jezera Kluane Lake. http://en.wikipedia.org/wiki/Kluane_Lake
Medvčdí rodinka. (foto Ota Hejmala)
Dopolední foto White River. V dálce Saint Elias Mountains.
Plný energie po lehkém obědě.
Zikmund a Hanzelka.
Jak je trochu lepší cesta, je veselo…
17.7.2010 sobota
Trip: Tok, Alaska, USA – Beaver Creek, Yukon Territory, Canada
Ujeto dnes: 180 Km
Ujeto celkem: 520 Km
Teplota: dopoledne 18°C odpoledne 23-27°C
Počasí: skoro jasno
Terén: kopce hore dole, štěrková cesta cca 50km
Den jsme přivítali tradiční znělkou na fujaru. K radosti všech spáčů nebyla dlouhá. Vydali jsme se jako už po několikátý den po Purple Heart Trail – (Cestě válečných veteránu – nositelů purpurového srdce). Možná proto, že jet po ní je hrdinským činem….
Dnes jsme v terénu, vhodném spíše pro horké kolo nastoupali cca 1747 výškových metrů a dopolední vlny zakončili velmi příhodně u Deadman Lake. Slavná Alaska Highway je snad chráněná pamárkovým úřadem, jelikož její některé části mají původní povrch. Na straně USA je alespoň snaha situaci zlepšit, ale kanaďané se spokojili s množstvím zbytečných cedulí a cesta je strašlivá. Chvilku jsme koketovali s myšlenkou překonat terén, ohrožující naše kola v caravanu, ale tento nápad jsme rychle zavrhli. Nemohl jsem se stejně jako Pavel dočkat konce, přestože nám cesta nabízela i výhledy na desítky překrásných jezer. Jakmile jsme se začali kochat, během pár sekud nás popohnal hmyz lačnící po naší krvi…
Zpestření přišlo až v závěru dne, kdy jsme na Americko/Canadské hranici opět předváděli lidové umění Valašska. Klukům se navíc zželelo japonského potulného básníka, kterého nevpustili američani na Aljašku, a tak měli v caravanu asi na 20km ke kanadské hranici pasažéra. Byl tak vyjevený jak z naší expedice a scének s fujarou, že se rozhodl o tom složit epopej. Pravděpodobně to bude průlom v Japonské poesii… Hranice s kanadou jsme překročili všichni společně a po odchodu básníka se rychle zaparkovali v RV parku v Beaver Creek. Na mailu jsme měli dobrou zprávu, že nás ztracené kolo bude čekat v úterý odpoledne ve White Horse.
Rituály…
Plni energie po přestávce 
))
Purple Heart Trail – Alaska Highway
Canada, Yukon… Yuchůůů
Japonský bard…
16.7.2010
Trip: Delta Junction, Alaska,USA – Tok, Alaska, USA
Ujeto dnes: 180 Km
Ujeto celkem: 340 Km
Teplota: dopoledne 14°C odpoledne 18-23
Počasí: polojasno – IdeálníTerén: Dlouhé rovinky, sem tam vlna
V Delta Junction začíná, nebo jestli chcete, končí slavná Alaska Highway. Zatímco Tomáš s Otou obdivovali stroje z její stavby, já s Pavlem jsme už nějakou chvilku ukrajovali kilometry mizící v nekonečnu. Když na mě po dvaceti kilometrech naprosté přímky v mapě, Pavel houknul: „Pozor zatáčka!“, málem jsem smíchy spadnul s kola, protože cesta navazovala další mnohakilometrovou přímkou. Dopoledne jsme ujeli 100km a vyhládlí dorazili k Dot Lake. U hezkého jezera se krčil malý kostelík a vybydlená pošta. Po oběde jsme se přiblízili k horám. Projížděli jsme pod jejích úpatím a byli vděční za krásné výhledy po dopolední poměrně fádní severské tundře. Cesta se sem tam zavlnila, ale pořád to byly jen neškodné hupíky. Velkých převýšení jsme byli pro dnešek ušetřeni.
V okamžiku, kdy jsme potkali v protisměru dva německé cyklodálkoplazy „na těžko“, nás v rozhovoru uprostřed nekonečna, přerušil příjezd našeho karavanu. Pavel byl domluvený s Otou, že jak nás budou míjet, odloží jednu vrstvu oblečení. V reálu to vypadalo jako naprosto dokonalý servis pro rozmazlené lufťáky. Ota naklusal pro triko, Tomáš podal fujaru. Když jsem pro zcela konsternované němce, po scénce s oblečením, vyloudil krátkou etudu na fujaru, spadly jim čelisti až k zemi. Stáli tam asi ještě dlouho po našem odjezdu. Chechtali jsme se velmi….
Několikrát jsme překročili řeku Tanana a její přítoky Johnson River a další. Koryta řek měla místy šířku veletoku, ale vody v ní bylo sotva na dně. Mezi stovkami malých, bahnitých ostrůvků, kličkovala kalná voda.
V závěru dnešní etapy bylo příjemně teplo a tak nám nevadilo, že se zopakovaly ranní přímočaré „nekonečna“.Výhled do široké krajiny, plné jezer a všech odstínů zelené, lemované hřebeny možná až 3tisícových hor, Pavel v kontextu dnešní etapy, pojmenoval jako „nekonečná krása“. Přišlo mi to trefné. Přijeli jsme do Toku asi po půl šesté. Zázemí nám poskytl malý lesní camp.
Delta Junction
Nekonečná lajna v tundře.
Dot Lake
Dot Lake II
Jezera a hory.
Konsternovaní němci.
Johnson River
Další přítok Tanana River.
