Rubrika „Expediční deník”
Přátelé,
start naší expedice, tentokrát pod názvem ALASKA -FLORIDA 2010 je poznamenán hektickými přípravami na poslední chvíli. Balili jsme desítky věcí, které nebudeme nikdy potřebovat a naopak vesele ignorovali ty, které nám budou scházet. Tomu odpovídá i Web na který se právě díváte. To co Vás zajímá tu nenajdete, zatímco se zde objeví spousta jiných pitomostí, které byste nečekali… Je půl čtvrté ráno. I když bych Vás nerad zklamal úrovní a obsažností textu, musím jít na chvíli spát…
ALASKA,USA 13.7.2010
Ze Zlína jsme vyjeli autem v pondělí 12.7. s veškerou batožinou a koly. Tomáš s Otou vyrazili vlakem na lehko o pár hodin dříve. V Praze jsme ještě dolaďovali vypůjčení satelitních telefonů iridium a pak jsme se přesunuli k Broňkovi Bečkovi, který nám jako kamarád a účastník loňské výpravy, poskytl nocleh a zázemí pro ranní přesun na letiště.
Do pozdních hodin jsme probírali naše hrdinské skutky…
O to krutější bylo vstávání ve 3:30 (13.7.2010)abychom pak ve 4:30 velmi bledí, vystoupili na letišti. Cesta letadlem byla únavná a po všech stránkách stejná, jako kterýkoliv jiný zaoceánský let. Přestupovali jsme ve Frankfurtu a pak přímým letem na Aljašku, se zastávkou v Kanadském White Horse. Zatím jen spekulujeme, ale je to místo, kde mi pravděpodobně omylem vyložili a „zašantročili“ kolo. Teď o něm bezvýsledně pátrají, jestli vůbec pátrají…
Přestože jsem měl jako jediný z dřívějška platné americké vízum, zamotal jsem emigračním úředníkům hlavu předložením dvou pasů. (jeden biometrický a druhý starší s vízem). Nedělali velké problémy, jen všechno dlouho trvalo. Pak jsme zjistili, že nedorazilo jedno z mých kol. Jelikož jsem pro tento případ vezl kola dvě, není to úplná katastrofa, ale komplikace určitě.
Je to nepříjemné nejen kvůli jeho ceně. Chybí mi navíc tretry, všechny náhradní duše,speciální odolné pláště a ostatní náhradní díly, které k němu byly přibaleny. Úředník sliboval nápravu, nevěděl ale nic. Kolo může být stejně tak ve White Horse nebo v Brazílii. Doufejme, že se brzy najde.
Zatím nás to nezdržuje, protože nám caravan dají až zítra. Do té doby je ještě šance jej najít. Pak máme další možnost ve Fair Banks nebo za několik dní znovu ve White Horse.
Hned po příjezdu nás přivítal déšť.
14.7.2010 Fairbanks, Alaska,USA
Dopoledne jsme ještě věnovali urgencím ztraceného kola, přebíráním caravanu a nákupu zásob. Po mnoha telefonátech, kdy se úřednice aerolinek Condor konečně objevila v práci se nám podařilo získat číslo případu a nakonec i ujištění, že je kolo na světě. (ve Frankfurtu)
Přebrali jsme caravan, nakoupili zásoby doplnili několik věcí v cykloshopu a o půl čtvrté odpoledne vyrazili směr Fairbanks. 600Km jsme jeli až do půlnoci. Wi-fi tu nefunfuje a tak jen přetáhneme rychle data po kabelu… tedy jestli to bude fungovat…
Nefungovalo.
Venku zatím leje jako s konve a tak s obavou myslíme na ráno, kdy startujeme na kole.
Štramáci
CRUISE AMERIKA
Park Denali z cesty
15.7.2010
Trip: Fairbanks, Alaska, USA – Delta Junction, Alaska,USA
Ujeto dnes: 160 Km
Ujeto celkem: 160 Km
Teplota: 10°C
Počasí: vytrvalý mírný déšť
Vstávali jsme brzy ráno (6:00) měli jsme ještě hodně práce s montáží kol a zkoušením nových pláštů. Po té co jsme zjistili, že americké jsou nepoužitelné jsme se zpožděním v 8:30 vyrazili.
Pršelo celý den. Co nám ale vadilo více, byla teplota 10°C. Je to námi vyzkoušená mezní teplota na delších vícedenních trasách ježdění v dešti.
Denní plán zastávka a celková délka trasy je víceméně daná hustotou civilizace a campů (v americe RV parky), takže si moc nemůžeme vybírat. Kousek od Fairbanks jsme projížděli bydlištěm Santa Clause (North Pole,Alaska) všechny vzkazy jsme předali…
Když jsme míjeli americkou leteckou základnu, podařilo se nám navzdory zákazu ukořistit několik fotografi… Ve zvlněné krajině jsme pak obdivovali bobří hráze na řece Tanana River. Do cíle v Delta Junction jsme dorazili něco po šesté.Zavedli jsme tracici znělky na fujaru před odjezdem a po příjezdu z kola. Pochopitelně jsem pro tento případ vybaven jak valašským kloboukem , tak halenou….Utok americanů po ránu, zatím neproběhl, ale očekáváme, že na nás brzy někdo vyběhne.
Všimněte si rozsáhlých bobřích hrází na Tanana River
16.7.2010
Trip: Delta Junction, Alaska,USA – Tok, Alaska, USA
Ujeto dnes: 180 Km
Ujeto celkem: 340 Km
Teplota: dopoledne 14°C odpoledne 18-23
Počasí: polojasno – IdeálníTerén: Dlouhé rovinky, sem tam vlna
V Delta Junction začíná, nebo jestli chcete, končí slavná Alaska Highway. Zatímco Tomáš s Otou obdivovali stroje z její stavby, já s Pavlem jsme už nějakou chvilku ukrajovali kilometry mizící v nekonečnu. Když na mě po dvaceti kilometrech naprosté přímky v mapě, Pavel houknul: „Pozor zatáčka!“, málem jsem smíchy spadnul s kola, protože cesta navazovala další mnohakilometrovou přímkou. Dopoledne jsme ujeli 100km a vyhládlí dorazili k Dot Lake. U hezkého jezera se krčil malý kostelík a vybydlená pošta. Po oběde jsme se přiblízili k horám. Projížděli jsme pod jejích úpatím a byli vděční za krásné výhledy po dopolední poměrně fádní severské tundře. Cesta se sem tam zavlnila, ale pořád to byly jen neškodné hupíky. Velkých převýšení jsme byli pro dnešek ušetřeni.
V okamžiku, kdy jsme potkali v protisměru dva německé cyklodálkoplazy „na těžko“, nás v rozhovoru uprostřed nekonečna, přerušil příjezd našeho karavanu. Pavel byl domluvený s Otou, že jak nás budou míjet, odloží jednu vrstvu oblečení. V reálu to vypadalo jako naprosto dokonalý servis pro rozmazlené lufťáky. Ota naklusal pro triko, Tomáš podal fujaru. Když jsem pro zcela konsternované němce, po scénce s oblečením, vyloudil krátkou etudu na fujaru, spadly jim čelisti až k zemi. Stáli tam asi ještě dlouho po našem odjezdu. Chechtali jsme se velmi….
Několikrát jsme překročili řeku Tanana a její přítoky Johnson River a další. Koryta řek měla místy šířku veletoku, ale vody v ní bylo sotva na dně. Mezi stovkami malých, bahnitých ostrůvků, kličkovala kalná voda.
V závěru dnešní etapy bylo příjemně teplo a tak nám nevadilo, že se zopakovaly ranní přímočaré „nekonečna“.Výhled do široké krajiny, plné jezer a všech odstínů zelené, lemované hřebeny možná až 3tisícových hor, Pavel v kontextu dnešní etapy, pojmenoval jako „nekonečná krása“. Přišlo mi to trefné. Přijeli jsme do Toku asi po půl šesté. Zázemí nám poskytl malý lesní camp.
Delta Junction
Nekonečná lajna v tundře.
Dot Lake
Dot Lake II
Jezera a hory.
Konsternovaní němci.
Johnson River
Další přítok Tanana River.
17.7.2010 sobota
Trip: Tok, Alaska, USA – Beaver Creek, Yukon Territory, Canada
Ujeto dnes: 180 Km
Ujeto celkem: 520 Km
Teplota: dopoledne 18°C odpoledne 23-27°C
Počasí: skoro jasno
Terén: kopce hore dole, štěrková cesta cca 50km
Den jsme přivítali tradiční znělkou na fujaru. K radosti všech spáčů nebyla dlouhá. Vydali jsme se jako už po několikátý den po Purple Heart Trail – (Cestě válečných veteránu – nositelů purpurového srdce). Možná proto, že jet po ní je hrdinským činem….
Dnes jsme v terénu, vhodném spíše pro horké kolo nastoupali cca 1747 výškových metrů a dopolední vlny zakončili velmi příhodně u Deadman Lake. Slavná Alaska Highway je snad chráněná pamárkovým úřadem, jelikož její některé části mají původní povrch. Na straně USA je alespoň snaha situaci zlepšit, ale kanaďané se spokojili s množstvím zbytečných cedulí a cesta je strašlivá. Chvilku jsme koketovali s myšlenkou překonat terén, ohrožující naše kola v caravanu, ale tento nápad jsme rychle zavrhli. Nemohl jsem se stejně jako Pavel dočkat konce, přestože nám cesta nabízela i výhledy na desítky překrásných jezer. Jakmile jsme se začali kochat, během pár sekud nás popohnal hmyz lačnící po naší krvi…
Zpestření přišlo až v závěru dne, kdy jsme na Americko/Canadské hranici opět předváděli lidové umění Valašska. Klukům se navíc zželelo japonského potulného básníka, kterého nevpustili američani na Aljašku, a tak měli v caravanu asi na 20km ke kanadské hranici pasažéra. Byl tak vyjevený jak z naší expedice a scének s fujarou, že se rozhodl o tom složit epopej. Pravděpodobně to bude průlom v Japonské poesii… Hranice s kanadou jsme překročili všichni společně a po odchodu básníka se rychle zaparkovali v RV parku v Beaver Creek. Na mailu jsme měli dobrou zprávu, že nás ztracené kolo bude čekat v úterý odpoledne ve White Horse.
Rituály…
Plni energie po přestávce 
))
Purple Heart Trail – Alaska Highway
Canada, Yukon… Yuchůůů
Japonský bard…