30.7.2010 Pátek
Trip: Whitecourt, Alberta,Canada – Edmonton, Alberta. Canada
Ujeto dnes: 213 Km
Ujeto celkem: 2944 Km
Teplota: 32°C
Počasí: Jasno
Terén: Vlny
Vítr: bezvětří, lehký jižní
Projeté státy: Alaska, Yukon Territory, British Columbia,Alberta
Závěrečný den první části naší výpravy, ve které se na kole s Canadou rozloučí Pavel Bartoněk. Dopoledne jsme jeli opět po dálnici. Po cestě jsme měli jen pár zastávek a taky se nám stalo, že hned u dveří na nás obsluha pumpy volala: „ to jste vy, ti cyklisti z Aljašky?!….“ Půl hodiny před námi tam kluci nabírali benzin a tak nás pověst bláznů a podivínů předcházela.
Jeli jsme už druhý den po No 43 a narazili jsme na úžasnou historickou stavbu dřevěného viaduktu, který je dodnes funkční a prohání se po něm vlaky. Složitá dřevěná kontrukce dlouhá 400-500m v nejvyšším bodě srovnává asi 30m výškový rozdíl údolí říčky Paddle River. Na vybudování takové rozsáhlé dřevěné stavby bylo možná spotřebováno více materiálu, než na krovy zámku ve Versailes. V Kanadě je však dřeva dostatek. Odpoledne jsme našli pro cyklistiku méně frekventovanou cestu, než dálnici, po které jsme mířili k Edmontonu. Těšil jsem na se zítřejší volný den, protože dnes jsme měli v plánu rozlučku s Pavlem a na zítřek mi Ota domluvil profesionální opravu mého zadního kola. Taky musíme sehnat lepší mapy a nějaký další materiál na kolo.
Viadukt u Paddle River
31.7.2010 Sobota . Volný den
Trip: Edmonton, Alberta. Canada (cca 750 tis obyvatel)
Ujeto dnes: 0 Km Volný den
Ujeto celkem: 2944 Km
Teplota: 29°C
Počasí: Jasno
Všechno co jsme si naplánovali se nám povedlo. Počínaje včerejší akcí na rozloučenou, dnešní opravou kola, nákupem materiálu, map a ostatních potřebných věcí konče. Kromě toho jsme si udělali fajn prohlídku centra Edmontonu.
Odpoledne jsme pak dávali dohromady kola. Já měl takovou malou generální opravu a vyčištění. Pavel už balil kolo do krabice na cestu. V našem současném RV Parku není volně dostupný internet a tak jsme jen od správcové poslali pár krátkých mailů. Ráno kluci odvezou Pavla na letiště a já už budu mezi tím na kole po Route No 13. Je 22:33 a všichni už spí. Utíkám do postele taky, zítra se peru s větrem sám.
Za RV Parkem
01.08. 2010 Neděle
Trip: Edmonton, Alberta. Canada – Wainwright, Heath, Alberta, Canada
Mapa: Klik
Ujeto dnes: 215 Km
Ujeto celkem: 3159 Km
Teplota: 29°C
Počasí: Polojasno
Terén: ráno rovina, odpoledne vlny
Vítr: bezvětří
Projeté státy: Alaska, Yukon Territory, British Columbia,Alberta
Poměrně brzy jsme vstali, jelikož Pavel musel na letiště a já v opačném směru na kolo. Rozloučili jsme se v takovém spěchu, že jsem to ani pořádně nestihl vstřebat. Tomáš s Otou ho odvezli na letiště. Já jsem pelášil po nekonečných rovinách směrem k městečku Camrose. Hodně času jsem ztratil hledáním odbočky, jelikož jsem si podle mapy zaměnil 48St. a 48 Ave. Nakonec jsem to našel a dalších 60km bez civilizace, jen mezi farmami, jsem pádil k domluvenému místu pro oběd. Byla to jen nevýznamná křižovatka 26 Hw a 36 Hw. Celou cestu jsem nezastavil. Na ceduli bylo sice napsáno Beaver County (bobří okres), ale já bych jej pojmenoval spíše Moskytos County. Nedalo se zastavit, přestože jsem se mazal repelentem.
Jediná zastávka odpolední, vyjma vždy desetisekundového focení, byla hned záhy, když jsem prorazil nadvakrát plášť i duši. Byla to výměna duše, která připomínala mechaniky Formule 1. Dál jsem uháněl po mírných vlnách směrem k Wainwright. Fotil jsem jen přírodu a stavby. Překvapila mě hlavně šindelová stodola. To jsem v celých státech ještě neviděl. Jinak jsem střídavě míjel prosperující a rozpadající se farmy. Kluci čekali ve Wainwright, ovšem bohužel ne v RV Parku. Nikde nebyl internet. Ota něco vytelefonoval a tak jsem tak trochu s přemáháním zase sedl na kolo a vymáčkl ze sebe ještě 17km. Jak se můžete přesvědčit, na netu dnes jsme. Nevýhodou je že jen s pevným připojením na cca 60 minut. Zkusím tedy ještě pár fotografií.
02.08. 2010 Pondělí
Trip: Wainwright, Heath, Alberta, Canada – Battleford, Saskatchewan,Canada‘
Mapa: Klik
Ujeto dnes: 166 Km
Ujeto celkem: 3319 Km
Teplota: 26°C
Počasí: Polojasno
Terén: ráno rovina, odpoledne vlny
Vítr: bezvětří, odpoledne Severozápadní
Projeté státy: Alaska, Yukon Territory, British Columbia,Alberta, Saskatchewan
Ráno mě hoši zase nasadili na koleje na Hwe No 14. a pokračoval jsem přesně od místa kde jsem včera skončil. Dopolední trasa byla rovinatá a stále mezi farmami, lány obilí, řepky a spousty malých i velkých jezírek s vodním ptactvem. Celé dopoledne mě doprovázeli dravci. Nejčastěji Jestřáb červenoocasý (Redtailed Hawk). Na focení bylo skvělé světlo a tak jsem fotil krajinu. Problém byla zase voda. I když jsem projel dvě vesnice, všude bylo zavřeno kvůli místnímu svátku zvanému „Saskatoon day“ Přestávka asi po 112 km v Cut Knife byla vysvobozením. Městečko známé poměrně trapným americkým zvykem vystavovat na odiv různé největší předměty, nás tentokrát překvapilo největším tomahawkem na světě. Překročili jsme hranice další kanadské provincie – státu Saskatchewan, o kterém jsem dodnes vlastně neslyšel. Mimo jiné je téměř desetkrát větší než ČR. Saskatchewan mě přivítal vozovkou s perfektním povrchem a čistotou. To v Severní Americe není jen tak běžné. Dobrou náladu umocnil i severozápadní vítr, který mi odpoledne snadno pomohl překonat průměrnou rychlost 30 km/h. Po mírném vlnění jsme se dostali do nížiny v okolí řeky Battle River a finále v Battlefordu. Přijel jsem brzy a tak bylo trochu času i na prohlídku města. Ta nakonec skončila v místním hotelu u kulečníku. Chtě nechtě jsme museli prchnout před nejdravějšími komáry na světě. Když jsme se ptali místních jak tady s komáry můžou fungovat, odpověď zněla: „My se pořád mažeme…“ A pomáhá to? Odpověď zněla: „Ne“
Foto net
Foto Tomáš Vyoral
03.08. 2010 Úterý
Trip: Battleford, Saskatchewan,Canada – Dundurn, Saskatchewan,Canada
Mapa: Klik
Ujeto dnes: 182 Km
Ujeto celkem: 3501 Km
Teplota: dopoledne 16°C, odpoledne až 26°C
Počasí: zataženo
Terén: rovinatá krajina
Vítr: Severozápadní
Projeté státy: Alaska, Yukon Territory, British Columbia,Alberta, Saskatchewan
Zatímco jsem na úvod dne překročil řeku Nord Saskatchewan River, Ota s Tomášem vyrazili na obhlídku staré pevnosti v Battlefordu. Včera jsme šli pozdě spát a tak jsem byl vděčný jak za 16°C, tak za čerstvý severozápadní vítr. Vůbec mi nevadilo, že jedu po dálnici. Nebýt dalšího prasklého drátu (špice) na zadním kole, měl bych před polednem rekordní štreku. Naštěstí z toho byla jen půlhodinová ztráta a výměna kolo za kolo. Nakonec jsem tedy obědval až po 140km na předměstí Saskatoonu. Kluci jeli nakupovat do města a já jsem si s velkým náskokem pohodlně dojížděl dnešní trasu. Nespěchal jsem a hodně fotil, jelikož mě od západu předháněl bouřkový mrak a já ho nechával asi 15 -20 km přede mnou vypršet. Vyšlo to parádně. Po příjezdu do Dundurnu přišla druhá várka průtrže mračen, ale to už jsem byl na benzince pod střechou. Odpoledne bylo spousta času a tak se Tomáš s Otou vypravili do minerálních jezer. Já jsem se chvilku trápil s kolem, ale bylo to víceméně relaxační.
Nord Saskatchewan River
V pevnosti Fort Battleford. Ota přemlouvá k výstřelu.
Severozápadní je pro spokojenost zásadní )
Mustangové , tedy spíše jejich potomci.
Nechat vypršet bude nejlépe…
Dundurn.
V nálevu minerálů. Snad.
04.08. 2010 Středa
Trip: Dundurn, Saskatchewan,Canada – Moose Jaw, Saskatchewan,Canada
Mapa: Klik
Ujeto dnes: 186 Km
Ujeto celkem: 3687 Km
Teplota: 24 – 26°C
Počasí: skoro jasno
Terén: rovinatá krajina
Vítr: Západní
Projeté státy: Alaska, Yukon Territory, British Columbia,Alberta, Saskatchewan
Další ráno v Saskatchewanu. Tento zvláštně znějící název státu má kořeny v indiánském kisiskāciwani-sīpiy , což znamená „ rychle tekoucí řeky“. Popravdě nám až tak rychlé nepřišly, ale asi nemáme zkušenost, neb se nepohybujeme na kánoích. Dnešní den jsem viděl velkou přehlídku místní zvěře. Jako první se mi předvedly dva krásné exempláře vysoké s velkýma ušima. Byl to, jak už první pohled napovídal, Jelenec ušatý. O chvilku pozdeji mi v trávě zmizel ježatý Urzon kanadský, který připomíná dikobraza. Bohužel jsem nestačil fotit. Množství jezírek nabízelo rozsáhlý exkurz do říše vodního ptactva. Kromě asi tří druhů vlhovců se tu proháněly divoké kachny a několik zástupců brodivých, které jsem neidentifikoval. Přestávka na oběd byla v prašné vesnici Chamberlain. Dnešním cílem bylo Al Caponovo doupě Moose Jaw (Losí čelist). Tohle město sehrálo v Al Caponově příběhu roli v cestě alkoholu do Chicaga za prohibice. My jsme zde marně hledali liquor store a vhodný servis na kola. Zato tu přibylo od doby Al Capona asi 20 kostelů. Zakotvili jsme v RV Parku Prairie Oasis, který nás potěšil malým Aquaparkem a největším losem na světě….
Jelenec ušatý…
Music mi hraje vesele…
Grafiťáci jsou zde zoufalí…
Do Al Caponova doupěte s doprovodem…
Moose Jaw. Konečně normální centrum s vyššími domy.
Moose Jaw – Motel Caponova skrýš.
05.08. 2010 Čtvrtek
Trip: Moose Jaw, Saskatchewan,Canada – Midale, Saskatchewan,Canada
Mapa: Klik
Ujeto dnes: 205 Km
Ujeto celkem: 3892 Km
Teplota: 24 – 26°C
Počasí: skoro jasno
Terén: rovinatá krajina
Vítr: Mírný severozápadní
Projeté státy: Alaska, Yukon Territory, British Columbia,Alberta, Saskatchewan
U brány RV Parku mě po ránu přivítal největší los na světě. Nejsem si jist, zdali jsem byl s toho nadšený. Vypadal ještě mnohem tupěji než živý. Čekala mě do oběda pěkná štreka 150 km jako „dopolední etapa“. Kluci ráno dělaly pradleny a pak vyrazili do Reginy (Capital city) najít cykloservis… Nu 150 na jeden zátah bylo víc než by mě mohlo bavit. Nakonec to vylepšila MP3 s Monkey Bussiness. Hodně jsem fotil a tak mi to nakonec uteklo. Nejvíce mě překvapil vlak skládající se z 19 lokomotiv a žádného vagónu. Do Weyburn jsem se nakonec dostal asi o deset minut dříve než kluci z Reginy. Samozřejmě nestíhali vařit a tak jsem do sebe nakonec nasoukal hamburger z motorestu, kde nás obsluhovala starší, temně fialová černoška. Dolévala klukům žbrndu vydávanou za kafe a potměšile se usmívala. Ital by ji na místě uškrtil.
Moc jsem se nezdržoval a brzy po jídle jsem si střihl závěrečnou padesátku ve zběsilém tempu. Ačkoliv cesta nebyla moc dobrá a vítr jen lechtal záda, postupně jsem zrychloval, až byl nakonec výsledný průměr 37km/h. Nebyl to úplně dobrý nápad, protože jsem večer pěkně zatuhnul. Přesto jsem byl rád, že mám ještě v rukávu rezervy. Nutno podotknout, že taky díky Pavlu Bartoňkovi, který mě na začátku popotáhl do slušného tempa.
Tohle není fotomontáž! Tohle je vlak, který má 19 lokomotiv….
Na cestě…
Vrtná souprava pro ropný vrt.
Je to celé Matrix safra, a navíc s námi jede Agent Smith……
Trošku táhnou lýtka… ba i stehna.
06.08. 2010 Pátek
Trip: Midale, Saskatchewan,Canada – Coulee, North Dakota, USA
Mapa: Klik
Ujeto dnes: 172 Km
Ujeto celkem: 4064 Km
Teplota: 26- 34°C
Počasí: jasno
Terén: rovinatá krajina
Vítr: jižní, jihojihozápadní
Projeté státy: Alaska, Yukon Territory, British Columbia,Alberta, Saskatchewan, North Dakota
Vyrazil jsem ze stejného místa, kde jsem včera skončil. Vedla k němu 15 km dlouhá prašná cesta z RV Parku. Tam mě kluci zase zrána vyložili. Problém byl čas, jelikož jsem musel čekat na různé doplňování vody…vyprazdňování nádrží atd.. Z Midale jsem nakonec vyrazil až po desáté. O co více jsem si včera pochvaloval formu, o to silnější mi Manitou poslal jižní vítr. Pral jsem se s ním, jak jsem uměl, ale výsledek byl frustrující. Zcela vyšťaven jsem se doplížik ke státní hranici, před kterou jsme snědli guláš, který se nesmí pašovat do USA. Na celnici jsme prošli různými výslechy, ale chovali se k nám dobře, jelikož se jim líbil náš jednotný příběh. Po další půl hodině čekání, přišel vítězoslavně obrovský černoch v uniformě, který nás předtím vyslýchal, a dřímal v ruce zvadlý pórek, rajče a papriku. S uspokojením nám oznámil, že se uvedená zelenina , kterou objevil v caravanu, podle celních předpisů zabavuje. Dali nám zpět pasy a mazali jsme dál. Musím podotknout, že guláš s cibulí je na kole vražedná kombinace.
Dohodnuté finále bylo dnes uprostřed údolí na bezvýznamné křižovatce 52 Hwe a 50 Str. Odjeli jsme odsud s karavanem do kempu a ráno v 7 hod. vyrazíme zase zpět na stejné místo, aby mě kluci vypustili na projížďku po North Dakotě.
Tato cedule v kombinaci s 80 km bez doplnění vody v USA, vyzněla spíše jako vzkaz , nebo podpis autora.
Jsem v půlce expedice, to je důvod k úsměvu
Ota si chtěl z USA přivézt jako památku, největší ozubené kolečko z náramkových hodinek na světě, ale zatrhli jsme mu to.